Březen 2011

Slastné pocity z jara.

31. března 2011 v 20:15 | Wake™ |  Dny, týdny, měsíce
Vlahý teplý jarní větřík si pohrával s mými vlasy. Za normálních okolností bych asi zuřila, že se budu muset znovu a opět česat, ale tentokrát mi bylo všechno fuk. Procházela jsem se po náměstí, těšila se z teplého sluníčka i příjemných jarních barev, které bylo možno vidět všude kolem a přemýšlela jsem nad uplynulou zimou. Každé nové roční období u mě vede i k shrnutí a zhodnocení již uplynulé roční doby. Usmívala jsem se sama pro sebe, vzpomínala na smutné i usměvavé chvilky a ani jsem si nevšimla, jak čas ubíhá. Pohrávala jsem si s myšlenkou nejít na angličtinu a místo toho se poflakovat po městě, vychutnávat si sluneční paprsky a sbírat energii na další den, ale nakonec jsem se přece jen vydala po známé cestičce k domu , kde mě učí angličtinu jedna moc milá paní. Když jsem nastoupila do výtahu, hlavou jsem si přehrávala do kterých předmětů se ještě musím učit a zjistila jsem, že jich bude dost a tudíž na čtení knížky moc času nezbyde. S trochu romrzelou náladou jsem vešla do bytu M, kde jsem strávila příjemné dvě hodinky anglické konverzace. Na chodbu jsem vycházela s příjemným pocitem, že jsem se od minule zlepšila a schody dolů jsem brala po dvou. V hlavě mi hrála melodie Everyday a venku byla tak modrá obloha, že jsem měla pocit, jakoby byl celý svět osvětlen LED-diodovou žárovkou (ano, dneska jsem je probíraly ve fyzice). Sice jsem byla velmi unavená, ale vědomí, že jaro je zase tady a v plné síle mi postupně do těla vehnalo energii a do domu jsme vešla téměř tanením krokem. Vrhla jsem se na učení a při otevřeném okně jsem se učila anglická slovíčka. Zvenku ke mě doléhal ptačí zpěv a mě šlo učení téměř samo. Ke konci dne jsem zasedla k počítači a s úsěvem na rtech jsem musela uznat, že jaro už je opravdu zase tady.
Dobře, dobře. Ve skutečnosti to tak veselé nebylo. Ve škole jsme psali X písemek (opravdu v každé hodině!) a na angličtině jsem se nezlepšila. Celý den jsem byla šleně unavená a doma jsem se neučila tak lehce, ba dokonce ke mě nedoléhal ani zpěv ptáků, ale hrusné tesařské práce dělníků, kteří na zahradě pracují na zahradním domku (spíše velkém domu pro hosty). Ale chtěla jsem vám jemně (haha) nazančit jakou radost mám z jara a jak skvělou náladu od včerejška mám.
A s klidem můžu konstatovat, že se mám fakticky fajn.

Very tired. But enjoynd about the spring.

30. března 2011 v 20:39 | Wake™ |  Rychle a zběsile
Po napsání minulého člnku (nehledejte, hledali by jste zbytečně - smazala jsem ho) jsem se na sebe opravdu naštavala. Ani vlastně nevím, proč jsem smazala ten krásný layout, který si všichni tolik pochvalovali. Přepadla mě jedna z mých obvyklých nálad. Prostě jsem se rozhodla pro zase krapet jiný způsob blogování. ;) No jo, vážně bych si klidně mohla dát přezdívku Paní Nestálá, já vím.
Změňme téma. Venku je krásně. <3 Tohle jarní období mě opravdu dobíjí energií a i když vím, že se o tom na všech blozích píše, nebudu jiná. Musím pět ódy na krásně barvící se přírodu a na teplý vzduch, který slibuje, že již brzy naše šatníky budou odlechčeny a zimní bundy vystřídají svetříky.
Jsem strašně ráda, že je jaro zase tady, moc mi chybělo! A nemůžu se dočkat prázdnin. Opravdu. To každodenní vztávání v šest ráno mě pomalu zabíjí. A nebaví mě, že se musím tak snažit, protože mi jd eo přijetí na školu. Už aby to bylo za mnou. A štve mě, že nic nedělám a vedu (alespoň poslední týden) opravdu prásný život.
Musím s tím něco udělat.
Hned. ;)

Maličká změna.

24. března 2011 v 18:05 | Wake™ |  Dny, týdny, měsíce
Oh, je to krásné sedět si v pokojíčku, přemýšlet o životě (haha) a koukat se z okna na krajinu, která je v tomto čase nádherně oranžově zbarvená, jakoby někdo za těmi horami pořádal divokou disco párty! :D Ale opravdu. A ještě u toho posuchat Hey na na. ;) Někdy mi přijde debilní takhle si psát blog a říkám si, jak by mi asi bylo, kdyby moji známí na můj blog přišli a co by si o mě pomysleli někteří lidé. Napadají vás taky někdy takové myšlenky? A nebo známí, kteří toho o vás moc nevědí a teď by se tady dočeti takové hluboké myšlenky... Nevím jak vy, ale já tady píšu dost osobní myšlenky. Většinou se takhle ani ve slutečnosti nevyjadřuju před každým. A proto doufám, že nikdo nikdy nepřijde na to, kdo jsem. ;) Taky jsem se rozhodla, že už niky nebudu žádným blogerům dávat svůj fejsbůk a nebudu sem psát žádné jména a ani události, které se staly. Jo budu tady psát něco, ale už to budou spíš úvahy, názory, než deník. A je mi jasné, že spoustu příznivců ztratím a někdy svoje předevzetí ani nevydržím, ale bezpečnost, je bezpečnost...

Proč mám vůbec blog? Proč vy jste si založili blog? Ještě nedávno bych odpověděla, že je to skvělé se sem vypsat, když má člověk potíže či radost, že se tady skvěle navazují přátelství, ale čím dál tím častěji si říkám, je to opravdu tak? Vždyť snad nikdo není ve skutečnosti takový jaký je tady na blogu. To je jasná věc. A taky je na netu spousta úchylů a peďákáků. Zní to hrozně, ale bohužel je to tak. Tak proč sem zveřejńovat osobn věci, údaje, data, zážitky? Papírový deník je spolehlivější. Taky tedy poslední normální možností, proč blog mít je proto, abychom se zdokonali ve psaní, focení. A k tomu osobní zížitky či deníčky a různé údaje psát nemusím.
Takže se omlouvám, jestli někoho zklamu, nebo mu ublížím tím, že přestanu psát osobní věci a zážitky tak moc, jako jsem psala teď. Ale je to můj blog. A tím nechci ale říct, že nebudu psát jak se mám! Ale budou to více stručnější články a moc z nich nevyčtet. Hlavně se tady bude objevovat má tvorba či recence na písně a knížky (popřípadě módu). A teď už krapet z jiného soudku. Mám se fajn. Venku je jaro a teplo, sluníčko už opravdu hřeje a to i přes to, že venku je ještě studený vítr. Jsem za to nesmírně ráda, ty sluneční ráda mi zlepšují náladu a chuť jít do školy. ;) Strašně se těším na léto a i když se trošku bojím toho, že se nedostanu na tu školu, kam chci, tak i přes to se těším až (jestli) tam budu chodit. A tak celkově. Mám se parádně, venku je jaro a mě tu zrovna hraje Sweet Home Alabama! :) Jo a bude vystoupení baletu!! :))
Mějte se alespoń z poloviny tak pěkně jako já!
A užívejte si maličkostí! (Ne, není to fráze a opravdu to jde!)
A nebrblejte furt, můžete se mít i hůř.
Pac a pusu!

Hey na na!

20. března 2011 v 13:29 | Wake™ |  Dny, týdny, měsíce
Teďkom jsem si projížděla archiv bogu a zastyděla jsem se. Jsem tady už tři měsíce a přitom poslední "normání" článek jsem napsala 28.února, což je sakramentsky dlouhá doba. Stalo se tolik věcí a přitom nic. Poslední dobou mě prostě touha vypisovat se na blog, jaksi přešla. Místo toho hodně čtu knížky, užívám si slunečných i sněživých dní, poslouchám písničky (soundtacky k PLL jsou fakt famózní stejně jako Beatlsovky či sweet home alabama z Forresta) a mám se strašně hezky. Týden u nás byla A a byl to skvělý týden plný smíchu, zábavy, rozhovorů, porozumnění a dokonce i módy. A má stejný styl oblékání jako já a někdy mezi námi funguje taková telepatie, že máme i stejné kousky oblečení. Dokonce si chce svůj nový pokojíček zařídit ve stejném stylu jako chci já (problém je, že ona to uskuteční, kdežo já ne...). Dneska již po čtvrté enbo páté jedeme do jedné církve a vypadá to, že tam začnem jezdit pravidelně za což jsem fakt ráda. Dalo by se říct, že se mám dokonale, ale tak to není. Teda ne v tom pravém smyslu slova. Nechci tím říct, že jsem nějaká zdeptaná, nebo tak, právě naopak, ale nikdy není nic tak dokonalého, jak se na první pohled zdá... Prostě každá rodina a každý člověk má své problémy. A já jsem ráda, že mě A vyslechla, poradila mi, objala mě a utěšila. Je to ta nejlepší kámoška a ví o mě absolutně všechno (krom tohodle blogu :P).
Jediné, co mě za poslední dobu docela naštavlo byl sníh, který napadl v pátek. Fakt. Už bylo jaro přece! Dokonce jsem chodila už jen v letní bundičce, kraťasech a modrých punčochách, protože bylo fakt teplo! A teď? My chtěli zimu a zatím přišel mráz... Prostě děs. Ale jakožto pravá optimistka se na to snažím dívat jen jako na to dobré.
A co jsem vůbec za posledních pár dní prožila? Jak jsem psala, byla u nás A. Hráli jsme hry, byli jsme v kavárně a já jsem si dala tu nejdokonalejší horkou čokoládu na světe. Fakt. A taky jsme byli dvakrát s A na mládeži. Poprvé to bylo fakt skvělé, byl tam L a po mládeži jsme i s ním šli do hospody a kecali jsme. On je tááák vtipný, že jsme se museli v jednom kuse řezat. (Smát chcete-li.) Bylo to fajn. A taky je u nás babi. A to je taky fajn, protože ji mám fakticky strašně ráda. A hodně čtu. Momentálně Dear John, což je skvělá knížka. Potom se chystám na nějakou Christieovku. (Češtinářům se omlouvám za případné špatné sloňování jména Chritie...:P) Těším se na nákupy, protože už nemám pomalu v čem chodit a užívám si života. A víte co? Pan Nedostiný měl pravdu. Na blog většinou chodíme když se máme špatně a chceme se vypovídat. Tedy alespoň u mě to určitě platí. Chystám se napsat nějaký foto článek o knížkách, které mě naposledy zaujaly nejvíce, ale moc se mi do toho popravdě nechce... Mějse se hezky mládeži a víte co : Nezapoměňte na mě.

Vaše
úžasně spokojená
a šťastná
a se životem vyrovnaná
Wake.

Keď si šťastný urob smajlíka! =)

13. března 2011 v 18:45 | Wake™ |  Rychle a zběsile
Takže jak vidím můj návrh s otázkami vásm moc nezaujal. ;) Nevadí, stejně teďkom nemám vůbec čas psát. Přijela mi konečně Adélka, takže se mám krásně. Včera odpoledne jsme byly na procházce, konečně bylo jaro a já jsem čerpala energii ze sluníčka. Vzala jsem si jen šortky a punčocháče a bylo mi teplo, což je fajn. Večer jsme pak šli i s bráchou do jednoho pěkného místního podniku s názvem jednoho zvířete, kde je to opravdu pěkné. Byl to příjemně strávený čas. No a dneska jsme jeli i s Marťou do shromka a taky to bylo fajn. Hemží se to tam angličtinou, což je pro mě dobré, pokud se chci dostat na tu dotyčnou školu. A seznámila jsem se tam s dalším američanem, který tam učí. A slibuju, že brzy (za týden?) už napíšu normální článek. A taky něco o módě. Takže se těště. Ha! A tohle si pusťte. Je to z PLL nebo-li pretty little liars, což je moje nová 'závislost'! Famózní seriál, opravdu! =) Jo a to s tím Rytmusem si taky musíte pustit! Je to úúžasné a to normálně Rytmuse nesnáším! :)

bůůůůůů

7. března 2011 v 20:33 | Wake™ |  Dny, týdny, měsíce
Hluchá doba. Asi tak nějak by se dalo pojmenovat tohle období, které jistojistě zná snad každý bloger. A kdo říká, že ne, lže. Cítím se trošku provinile. Mám se totiž fakt skvěle a ani nevím čemu za tu skvělou náladu vděčím. Škola je prostě škola, povědšinu času prospím, zbytek se buˇ%dto hádám a nebo směju s holkama. V baletě vybíráme písničky a nacvičujem na absolventský koncert. S MArčou je to zase fajn, zase je to ta moje stará známá žena! Niky v jednom kuse básní o slunku (její nový objev) a já? Já si v jednom kuse na FB či ICQ píšu s pofiderńákem a smeju se jak divá. Možná bych toho měla nechat vzhledem k tomu, že vím, že Marča k němu stále ještě cítí něco víc než přátelství. (Teď si vážně připadám jak blbá puberťačka! :D) Ale, když on má opravdu ten nejhezčí pohled na světě a taky tam miluje černý humor a ironii. :D Ale nemám ho ráda. Aby jste rzuměli - mám ho ráda, ale skoro ho neznám. ;)
A taky se strašně těším na léto. (Kdo ne?) A na English Camp! (Na který jak doufám pojedeš i TY, co se neumíš podepisovat nepodepisuješ! :D) A taky se těším na pátek, kdy přijede Adélka.
A tak celkově. Mám se stráášně fajn. A na blog vám dlabu. A mám takové tušení, že tohle je za delší dobu poslední článek.
Doufám, že příště už mě chytne zase blogová nálada a bude se to dát číst. Majte se lidi!
EDIT.
Mám pro vás návrh. Pište mi do komentářů jakékoli otázky na mou osobu, které vás napadnou a já z toho udělám článek a příště na to odpovím. Takže pište, piště, můžou to být i blbosti... ;)

Dancing in the moonlight =)

5. března 2011 v 16:30 | Wake™ |  Z knížek, filmů a hudby
Mám se skvěle. Včera to bylo super. Byli jsme s mládeží (haha s mládeží jelo nás jen pět! Já, ségra, Marťa, Dawe a Dominik) v jednom hotelu kde byla přednáška o Pánech prstenů, ale bylo to fakt zajímavé. A pak sjem šli na pizzu u nás ve měste. Bylo to super. A teď momentálně jsem nadšená z toho, že už za 14 dní se možná uvidím s paní bez podpisovou, prtorože jsem si jí za tu chvíli, co ji znám strašně oblíbila! Snad to vyjde! ;))

We get it on most every night
when that moon is big and bright
its a supernatural delight
everybodys dancing in the moonlight

we get
everybody here is out of sight
they dont bark and they dont bite
they keep things loose they keep it tight
everybodys dancing in the moonlight

dancing in the moonlight
everybodys feeling warm and bright
its such a fine and natural sight
everybodys dancing in the moonlight

we like our fun and we never fight
you cant dance and stay uptight
its a supernatural delight
everybody was dancing in the moonlight

dancing in the moonlight
everybodys feeling warm and bright
its such a fine and natural sight
everybodys dancing in the moonlight

we get in on most every night
and when that moon is big and bright
its a supernatural delight
everybodys dancing in the moonlight

dancing in the moonlight
everybodys feeling warm and bright
its such a fine and natural sight
everybodys dancing in the moonlight

Pro ty co ještě neumí dokonale anglicky (jako já=D) :
Dostáváme toho nejvíc každou noc,
když je měsíc velký a jasný.
Je to neuvěřitelné potěšení.
Všichni tančí v měsíčním svitu.

Všichni se sem dostáváme - je to místo mimo dohled.
Oni neštěkají ani nekoušou.
Nechávají věcem volný průběh a drží je pevně...
Všichni tančí v měsíčním svitu.

[Refrén]
Tančí v měsíčním svitu.
Všichni se cítí rozehřátě a šťastně.
Je to tak skvělý a přírodní pohled.
Všichni tančí v měsíčním svitu.

Máme rádi svou zábavu a nikdy nebojujeme.
Nemůžeš tančit a zůstat podrážděný!
Je to neuvěřitelné potěšení.
Všichni tančili v měsíčním svitu.

Tančí v měsíčním svitu.
Všichni se cítí rozehřátě a šťastně.
Je to tak skvělý a přírodní pohled.
Všichni tančí v měsíčním svitu.

Máme rádi svou zábavu a nikdy nebojujeme.
Nemůžeš tančit a zůstat podrážděný!
Je to neuvěřitelné potěšení.
Všichni tančili v měsíčním svitu.

Dostáváme toho nejvíc každou noc.
A když je měsíc velký a jasný,
je to neuvěřitelné potěšení.
Všichni tančí v měsíčním svitu.

Tančí v měsíčním svitu.
Všichni se cítí rozehřátě a šťastně.
Je to tak skvělý a přírodní pohled.
Všichni tančí v měsíčním svitu.

Máme rádi svou zábavu a nikdy nebojujeme.
Nemůžeš tančit a zůstat podrážděný!
Je to neuvěřitelné potěšení.
Všichni tančili v měsíčním svitu.

Sunny afternoon... ♫

1. března 2011 v 19:49 | Wake™ |  Rychle a zběsile
Pro článkomily: Toto je jen kraťoučký informativní články a pro ty z vás, kteří by si chtěli přečíst je tu minulý článek. ;) Budu ráda za komentáře...
Původně jsem chtěla napsat jen edit, ale jak tak uvažuju bude to spíše na velmi krátký oznamovací post. Delší dobu se tady neukážu. A fakt tentokrát jsem si to zakázala jsem jít. Víte proč to nikdy nedodržím? Jelikož se mi třeba nechce učit, tak to tím, že jdu na PC odložím a pak už to jede. Prvně blog, pak FB, HIMYM, chvíli mrknout na Weheartit a už je z toho zabitý den! Což nechci! Uvědomila jsem si, že je tolik věcí, které chci stihnout! Tak třeba si chci protřídit věci v pokojíku, roztřídit plyšáky v boxu a zkrášlit si to tady. Taky jsem si dneska zase napůjčovala hromadu knížek v knihovně, které se chystám přečíst co nejdříve a opravdu si nenechám pěkné dny zkazit něčím jako je počítač. Prostě dokud nebudu doučená tak tu nesmím! (Říkám a přitom jsem se ještě a učení dneska ještě ani nemrkla!) A ve čtvrtek asi pojedem s mamčou na nákupní den do O.! Strašně se teším. A v pátek jedeme s necelou mládeží do do M, kde bude nějaký program s KAMem! Takže přede mnou jsou jen pěkné vyhlídky a vy mi musíte prominout, že tady nebudu (ani na vaše blogy) chodit... ;) Zatím se mějte! A poslouchejte oldies písničky, protože jsou mnohem víc kůůl, než ty současné tuctucky tuctucovky!! ;)

Vaše
nejmilovanější,
učtená a nadšená
Wake