Inspirace...

23. února 2011 v 14:41 | Wake |  Dny, týdny, měsíce
Dříve mi psaní článků na blog nedělalo sebemenší potíže. Prostě jsem si otevřela 'Nový článek' a začala jsem psát a psala jsem a psala. Ale poslední dobou je to pro mě čím dál tím těžší a těžší. Nevím o čem bych měla psát a vůbec celé b
logování mě začíná unavovat. Nikdy z blogu nechci odejít, to asi ne, ale nikdy prostě nevíte, co se stane. Tedy alespoň já nikdy nevím, co v příští minutě udělám. ;)
A o co vlastně jde? Nemám inspiraci, nemám múzu. Od pondělka jsem (zase) nebyla ve škole a to pak bývá katastrofa, kdy sedím jen doma, protože já ke své psací existenci potřebuji spoustu inspirace, kterou nasbírám čicháním různých vůní, vnímání různých jevů venku při procházce se psem, nebo prostě jen nechtěně vyslechnutým rozhovorem na zastávce. A proto se vám omlouvám za svou neaktivitu, ale jinak to nejde. Prostě ne.
Ale přece je tady jedna malinká věc, která mi zrovínka včera málem vehnala slzy do očí a která ve mě mimoděky vyvolala ohromnou salvu vzpomínek na mé psací začátky. A těmi začátky momentálně nemíním mé blogové začátky, nýbrž domu ještě vzdálenější něž je tato. Objevila jsem totiž mojí úplně první 'knížku', kterou jsem napsala a která si poklidně ležela na poličce v pokojíčku, dávno zapomenutá a ani netušila, jak mě její objevení velmi potěší.
Onu knížku jsem napsala ještě v dobách, když jsem jako malé škvrně navštěvovala mateřskou školku. Neuměla jsem ještě pořádně psát, přímá řeč mi taktéž nic neříkala a moje slovní zásoba byla velmi chorá. A přesto se divím, jak pěkný příběh se mi už tehdy podařil napsat. Příběh byl o malé berušce Sisi a líčil příhodu o tom, jak Sisi dostala od maminky malou plyšovou berušku, kterou pojmenovala Fiona a čqasto si sní hrála. Jednou se jí ovšem ztratila za skříň, ale v záúětí ji našla. Když ale letěla říct kamarádce tu šťastnou novinu, že svou berušku našla, kolemjedoucí kolo jí přejelo křidélko a tak musela beruška do nemocnice s otřeskem mozku. ;D A byla v kómatu! Opravdu se divím, kde jsem na takové věci chodila.
Po tomto příběhu napsaného do žlutého bloku s kočkou černým fixem velmými, neforemnými tiskacími písmenky následuje veliká odmlka a další příběh jsem do onoho sešítku sepsala až když mi bylo osm let. Tentokrát se jednalo o příběh včelky Lucky a na stylu psaní i úhlednějším rukopise bylo znát, že už jsem se naučila číst a přečetla jsem již hromadu knížek, čímž se mi značně rozšířila slovní zásoba. A i přes to, že příběh byl velmi jednoduchý, měl velmi pěknou zápletku, byl dlouhý, dával smysl a abych pravdu řekla, byl velice zdařilý.
Za ta léta, co jsem tyto příběhy sepsala uplynula již značná chvíle. Od té doby jsem sepsala do podobných bloků ještě nespočet příběhů a takzvaných 'Knížek', než jsem si založila svůj první blog, kde jsem začala své příběhy sepisovat na klávesnici. Můj styl psaní se hodně změnil a abych úravdu řekla, dost jsem se ve psaní zlepšila. Se svými momentálmími výsledky sice spokojená nejsem a vím, že bych na sobě měla pracovat ještě více, ale copak to jde, když poslední dobou nemám žádnou inspiraci a moje kamarádka múza mě již dávno opustila? A tím se zase dostáváme do úvodu článku. Možná je to jen o lenosti. Nechce se mi psát. Ale i to je zlé. Měla bych s tm něco udělat. NĚCO. Ale co?
Co ale udělám teď, vím naprosto přesně. Musím vypnout počítač, jít si vysát pokojík a potom se učit. protože jinak se na tu mojí vysněnou školu opravdu nedostanu. (Né, že teĎ bych si dělala kdovíjaké iluze...) Takže se mějte, drazí, buďte hodní a hlavně... Hlavně na mě nezapomeňte. :D
 


Komentáře

1 Nicolle* Nicolle* | Web | 23. února 2011 v 16:28 | Reagovat

Taky teď poslední dobou nemám chuť nic psát, a ani mě toho moc nenapadá. Ale neboj, ono až zas navštívíš školu, tak určitě zase budeš vědět o čem psát.
P.S.: Na jakoupak školu se chceš dostat? :) Já na střední školu umělecko-průmyslovou v Ústí nad Orlicí. snad se tam dostanu x))

2 Wendy Wendy | Web | 23. února 2011 v 17:18 | Reagovat

Vůbec nevím o čem psát, nic mě nenapadá, ale jak to znám tak mě něco zase napadne;) A na jakou školu chceš?:) Já jsem sice v 7. ale chystám se na gymnázium jazykové:)

3 Wendy Wendy | Web | 23. února 2011 v 19:39 | Reagovat

aha aha:D a kolik ti je? jdeš z devítky asi co?;)

4 Slivka Slivka | Web | 23. února 2011 v 20:39 | Reagovat

Není potřeba psát často, ale s chutí :)

5 Wendy Wendy | Web | 23. února 2011 v 20:49 | Reagovat

ahaa, to je fajn:) čtu si tvé články a ujíždím na nich, jsou perfektní;)

6 Coco Coco | Web | 23. února 2011 v 22:45 | Reagovat

Vidíš, Wake, já se teď potýkám s docela podobným problémem. Nevím, jestli sis, všimla toho "pozastavení/neaktivity/údajného konce" u mě na blogu, každopádně mým návratem snad hluché období pomalu odeznívá. Ale skutečně jen velmi, velmi pomaličku.
Nevím, co se to děje, můžeme jen doufat, že žádná krize není nekonečná. Ikdyž, jak psala Wendy, nevidím na tvých článcích nějaké zhoršení, jsou stále tak povedené jako vždycky:).

7 Alessandra Alessandra | Web | 24. února 2011 v 8:57 | Reagovat

Zapomenout na tebe se nedá, vážně ne.:) Já jsem začala psát už nějak v první třídě, dokonce i s vlastními ilustracemi, uhm :D A pak už to jelo... Až doteď.
Nemocná - taky. Ale o tom jsme se bavily už včera.
Co je školní rok, vůbec nestíhám/nemám chuť/inspiraci pro články. Takže to jde s blogem z kopce, ale až tak moc mi to nevadí.

8 Ta citlivá Ta citlivá | Web | 24. února 2011 v 19:04 | Reagovat

Taky to znám.. Když nějak nevím o čem psát.. To asi každý.. Ale u mě to zase tak nevadí, já nejsem žádný spisovatel, já nemusím psát :D Ale píšeš jak nemáš ispiraci a najednou ji tam vidím - znovuobjevený příběh! A máš takový článek. Takový napíšu jen s mega velkou inspirací :D
Jinak, krásný design. Milý, jarní a veselý :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.